1. čeho, čím [pokrmem] nasycovat se, sytit se, ukojovat hlad něčím: proč mi sě protivíte jako bóh a mým masem sě naſiczugete? ŽaltKlem 156b (Job 19,22: těla mého se naſſiczugete ~Pod, mým masem sě sytíte BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž) saturamini; naſycowali sme sě chlebóv a dobře nám bieše BiblLit Jr 44,17 (~Pad, najiedali sme sě chleba ~Drážď, ~Ol, Pror, nasyceni jsme chleby BiblPraž) saturati sumus panibus; toho života pokrmem mysli (myſl rkp)…bez nedostatku sě naſyczygy Aug 72b (v obraze); aniž lidská spósoba zlata naſyczuge AlexPovA 120a; ktož cizím utrháním sě pase, bez pochybenie cizím sě masem naſſicuge HusVýklB 92b

2. v záporném kontextu čím [žádoucím] nemoci se nasytit něčeho, nemít dost něčeho; [o oku] nemoci se nabažit něčeho: Nenaſicuge se oko viděním ani ucho slyšením sě naplňuje BiblLit Eccl 1,8 (~Pad, ~Praž, nenasytí sě ~Drážď, ~Ol) non saturatur oculus visu; avšak usilovati nepřestane, ani oči jeho naſicugi se bohatstvím BiblLit Eccl 4,8 (nenasytíta sě bohatstvie ~Drážď, ~Ol, aniž bývají nasyceny…bohatstvími ~Pad, aniž nasytie se…zbožím ~Praž) nec satiantur; tři věci jsú nenasycené a čtvrtá, kteráž nikdy nedie, mám dosti:…země, kteráž sě nenaſicuge vodú BiblPad Pr 30,16 (var. v. nasytiti sě 4) non satiatur aqua. – Srov. nasytiti 5, nasytiti sě 4